Lov brouků
v mravenčích hnízdech
U mravenců Formica
sp. (to jsou ty mraveniště kupy) se sbírá v zimě, hlavně kvůli pohodlnosti
sběru, protože aktivita mravenců v zimě ustává a taky jsou brouci v mraveništi
soustředěni s mravenci v centru a nejsou rozlezlí po zásobárnách atd.
Metodologie sběru je taková, ze se opatrně, aby se mraveniště nepoškodilo,
ze strany člověk snaží dostat nějakým dlouhým nástrojem do centra a vyhrábnout
ho, vyhrabe se s tím i něco mravenců, ale jen nepodstatné množství dělníku. Ti
ale v teple doma ožiji, proto se tento substrát vybírá tak, ze se dá do
malého lavórku, ten se vloží do velkého naplněného vodou a z malého se brouci
vybírají (jiné druhy některých dále v textu citovaných čeledí). (literární
údaj.)
Brouci žijí i u jiných mravenců a to
třeba u zemních kde žiji na jejich zásobárnách a zbytcích atd. Žije zde řada
vzácných druhů z čeledí Pselaphidae, Scydmaenidae, ale i Histeridae, Liodidae
apod. Sběr je následovný: Důležité je znát i přibližně rody případně i druhy
mravenců a tak je dobré si i nějaké kusy k broukům vzít a vypreparovat je pod
ně na štítek. V zásadě brouci jsou převážnou část roku zalezlí v komůrkách v
zemi a tak nedostupní, ale v předjaří a brzy na jaře, to je tak březen až
kveten dle teploty a vlhkosti, jsou chytatelní na povrchu mravenišť. Ta si
mravenci nejčastěji staví s vchodem pod nějakým předmětem typu kamen, klada
apod.. Takže se v předjaří chodí a otáčejí se kameny a prohlíží se jejich
spodní strana a oblast vrcholu mraveniště a osbíravají se drobni vzácní
broučci. Brouci jsou zde nalezli, když je více či méně vyrovnaná teplota a
vlhkost uvnitř a na povrchu mraveniště, proste jeli již letni sucho a teplo
není již moc šancí. Dá se chytat i na podzim, ale zase při patřičném
mikroklimatu.
Dřevní mravenci: Hmyz žije u dřevních
mravenců jako u předešlích. Sběr spočívá v
odlupování kůry u suchých stromů, klád, pařezů a pod. Vespodu na kůře i
a na dřevě mezi mravenci se hledá drobný, někdy až droboučký hmyz. Tady záleží
spise na vlhkosti, ale opět je lepe sbírat dříve na jaře, kdy je pod kůrou
větší vlhkost a tedy nejsou mravenci i s nimi kooperujicí brouci zalezlí v
chodbách ve dřevě. Pozor některé velmi drobné druhy Pselaphidae a Scydmaenidae
(cca.1-2mm velcí) vylézají ze štěrbin kury až po jejím ohřátí a postupném
vysoušeni (nejlépe, na slunci) za cca. 5-15 min. i déle. U v trouchu
žijících mravenců se loví brouci prosevem substrátu.
Tato obecná metodologie se týká asi
tak střední Evropy více méně i ostatních částí Evropy a podobných klimatických
oblastí. Existuji u jednotlivých druhu i specielní odchylky v etologii, které
většinou znají až opravdoví specialisté na jednotlivé skupiny (a to já nejsem
). Existuji i metodologie při lovu brouku a jiného společenského hmyzu jako
vosi, sršni atd. a dále v tropech originality jako specielní typy lovu v
termitištích apod.
V každém případe je nutné dbát na ochranu mraveniště a při skončení zachovat co nejlépe mikroklima navrácením rozebraných součástí, zejména nepoškodit mraveniště rodu Formica sp.