Preparace
pohlavních orgánů Coleopter
Způsoby preparace materiálu
Většinou se preparují samčí pohlavní orgány a někdy i přídatné obalové vaky, ale jsou vyjímky, kdy spesifické rody, nebo skupiny druhů mají rozlišovací znaky na samičích orgánech a jejich přídatných částech ( Elateridae-Cardiophorini, Carabidae-Brachinini ). Spodní části zadečků, tvar článků se používá u samic např. u rodu ( Oedemeridae-Oedemera ) a nebo se používá u některých ( Carabidae-Amara ) k rozlišení jejich chetotaxe. Ovšem nejčastěji se preparují samčí pohlavní orgány, u kterých se zkoumá celkový tvar penisu, paramery ( tvar, sety paramery (paramer jsou-li dvě) ), nebo se používají jako determinační znaky vnitřní chitinózní struktury penisového vaku ( trny, destičky, šupinky, mikrotrichie ).
Materiál se nejprve standartně rozvlhčí, je-li již materiál rozvlhčený (
čerstvý, z mražáku z ukládacího media ap.), stačí pohlavní orgán vysunout
jemným entomologickým špendlíkem, odtrhnout od těla a odstranit z něj
prstencový segment ( dříve 10 čl.). Také je zpravidla nutné jej očistit od
tukových tkání a vaziva a dále zpracovat.
Je-li materiál uložen ve sbírce ve vysušené formě a potřebujeme-li rychle preparovat pohlavní orgán ( případ při revizi v muzeu, nebo není obecně čas), můžeme velmi urychlit rozvlhčení tlakovou metodou ( nová metoda převzatá z entomologické praxe ). Spočívá v tom, že nalepovací štítek s broukem vložíme do vnitřku injekční stříkačky naplněné vodou, nasadíme píst a uvnitř vytvoříme přetlak uzavřením přední části prstem a tlakem na píst. Voda natlakovaná do tkání rychle ( několik málo sekund tlaku ) rozvlhčí exemplář i penis pro preparaci. Jinak preparace penisu postupuje jako v předešlém případě. Pozor na náhlý pokles tlaku s důsledkem nárazu pístu na štítek a zničení ex.
Uložení penisu ve vysušené formě
Uložíme jej nejčastěji přilepený na vrchním okraji nalepovacího štítku, nebo na samostatném štítku pod broukem.
Trvalý preparát.
Obecně se dá říct, že se pohlavní orgán uloží do nějaké látky, která jej fixuje na dobu určitou nebo jako trvalý preparát. Způsobů je více.
V tekutém médiu
Někteří entomologové (v USA časté) používají mikro-epruvetky s
tekutým mediem, kde je penis uložen v trvale rozvlhčeném stavu. Epruvetka je v
podstatě kousek PE hadičky, na jednom konci ztavené a přidělává se na
samostatném nalep. lístku pod brouka, nebo je připíchnuta pod exemplář
entomologickým špendlíkem. Penis lze vyjmout, manipulovat s ním a vložit zpět.
Médiem je glycerin. V glycerinu vydrží pohlavní orgán delší dobu / i léta /,
protože málo vysychá. V případě, že k tomu dojde, není nic snazšího než jej do
epruvetky dolít. Tato metoda se poslední léta u nás velmi rozšiřuje.
V pryskyřici
(A) Prosvětlování. Dalšími možnostmi je výroba trvalých
preparátů v médiích (dnes nejčastěji) kanadský balzám a jiné syntetické
pryskyřice (solakryl). Většinou fázi výroby předchází prosvětlovací fáze.
Spočívá v povaření, či jen ponechání pohlavního org. v roztoku KOH a tím vzniká
zmýdelnatění tukových částí a zůstávají jen chitinové. Tím se objekt opticky
projasní. Metodologie: Na větší pohl. org., silněji sklerotizované ap. se
doporučuje použít horký KOH ( v liter. 10%), po dobu několika minut, nebo u
malých, KOH v pokojové teplotě ( v literat. 10%) několik hodin až dní. Dle mých
zkušemostí, které mám hlavně s tribem Tachyini (vel. brouků cca. 1,5 - 6mm), je
možné použít i nasycený roztok a tím se procedura náramně zrychlí ( penis
Tachyse asi 3-5 min. za pokojové teploty!). Doporučení z literatury ( 10% KOH)
je patrně kvůli bezpečnosti, což je opodstatněné, především při nebezpeří s
horkým KOH !!!!! Na focení preparátů je nutné fázi prosvětlování projít velmi
důkladně ( až jakoby více než je třeba a odmýt vodou zmýdelnatělé součásti ),
protože mikroskop a fotoaparát fotí malou vrstvu preparátu a tak i malé
nečistoty a tuky ap. vytváří zamlžení. Důležité je zde i odplavení
zmýdelnatělých tukových tkání a tak doporučuji pečlivě promýt vodou a ethanolem.
(B)
Fáze odvodnění. Na základě mých zkušeností s histologickými prep. jsem experimentoval
s dobou nutného setrvání v jednotlivých stupních vzestupné řady. U větších
penisů se delší dobou nic nezkazí, ale u Tachysů a celkově brouků do cca. 10mm
stačí několik minut až desítek. Obecně, nakapeme-li na polh.orgán 96% ethanol
poprvé, zředí se po smíchání s vodou na pohl. orgánu asi na požadovaných
80-90%. Poté se po reakci odsaje, opět se dá 96% a poté se pohl.org. převede do
xylenu ( tam klidně delší dobu může zůstat ). Tím je odvodnění skončeno.
(C) Fáze zalévání do pryskyřice. Odvodněný pohl.org. můžeme přenést, pokud jsme již tak neučinili při odvodňování, na kousek celuloidové folie. Kousek „celuloidu“ si upravíme dle toho, kde bude s preparátem uložen, nebo jen zakápnout na horní okraj nalepovacího štítku. Důležitý je výběr „celuloidu“. Je třeba vybrat a ozkoušet takový, který je odolný vůči xylenu (PE). Je-li připravený pohl.org. na „celuloidu“, můžeme jej zakápnout kapkou kanadského balzámu, nebo jiné synt. pryskyřice, používané na trvalé preparáty. Já používám synt. prysk. solakryl (ČR), která je levnější než kanadský balzám, je čirá ( kan. b. je nažloutlý ) a rychleji zasychá. Jediná nevýhoda je, že solakryl dle mých zkušeností z biooptické laboratoře, časem ( léta ) u histologických preparátů rozkládá částečně buněčná jádra, což je v entomologii vada, která nám naprosto nevadí. Jinak v histolog. praxi je to nejpoužívanější ( z 90%) balzám. Existují i další média pro trvalé preparáty ( Novák 1969 ), ale takto uchované pohl. org. jsem neviděl a tak se domnívám, že se používají zřídka, nebo u některých skupin jiného hmyzu.
Etiketování preparátu penisu není nijak obvyklá věc. O etiketování prep. pohl.
org. jsem se dověděl od kolegy Mertlíka, jako o velmi neobvyklé, čistě z praxe
vycházející a užitečné entom. zásadě. Hned jsem přejal tuto, dle mně významnou
součást preparátu. Myslím si, že informace o názvu balzámu (média),
rozpouštědla, autorovi a datu výroby, pomohou entomologovi, který v budoucnu
bude předělávat tento preparát, třeba z důvodu uložení do vhodnějšího média,
nebo např. nové metody zkoumání. Takže toto doporučuji s přáním, mysleme na
budoucí generace entomologů.
Hůrka K., 1996, Carabidae České a Slovenské republiky, Kabourek, Zlín
Novák K., 1969, Metody sběru a preparace hmyzu, Academia, Praha
Winkler J. R., 1974, Sbíráme hmyz, SZN, Praha